VLHKOST DŘEVA
Hodně topičů prodělává „sušením“ v kamnech – poškozují tak krby, kotle a komíny
Jak jste na tom Vy?
Dřevo pokácené na podzim, nakoupené, naštípané na jaře a naskládané do dřevníku do podzimu nevyschne. Ikdyž je dřevník vzdušný, osluněný a dřevo naskládané s mezerami, je pro dosažení optimální vlhkosti 15% nezbytně nutné čekat ještě další rok.
Nyní koupené čerstvé dřevo je vhodné k topení až na zimu 2015/16 za předpokladu, že jej ihned naštípané správně naskládáte do vzdušného, zastřešeného dřevníku.
Kdo spaluje s vlhkostí dřeva nad 20% musí přiložit více aby dostal stejně tepla, protože nejprve odpařuje vodu. Navíc „dehtuje“, zanáší topné těleso a komín. Tím se tělesu sníží životnost. Vrstva nánosů izoluje teplo, které místo do domu plyne do komína. Zde pak spaliny díky nízké teplotě kondenzují a agresivní látky ničí komín. Příroda nekvalitním spalováním trpí.
Při dodávce Vám zdarma změříme vlhkost dřeva, dovezeného i v případě zájmu již skladovaného.
Je to ne zcela běžná praxe, při které přesně zjistíte aktuální vlhkost dřeva a můžete se podle toho zařídit.
VLHKOST DŘEVA – ROLE VODY
Zatímco v průběhu života stromu pomáhá přítomnost vody přenosu živných látek, při spalování je voda ve dřevě na obtíž. Vlhkost musí být nejdříve se ztrátou energie odpařena. Vyšší vlhkost dřeva snižuje jeho výhřevnost a produkuje více dýmu, dehtu, menší plameny. Škodí nejen „krbařskému požitku“, ale i životnosti a čistotě krbu. Hlavně ovlivňuje Vaše náklady na topení. Dostatečně vyschlé dřevo je tedy základ.
Má-li se snížit vlhkost dřeva z průměrné počáteční vlhkosti 50 až 60% na 15%, musí se z 1 m3 řeziva odpařit asi 150 až 200 kg vody. Ideální vlhkost dřeva pro většinu krbů a kotlů je 15-20%. Doba schnutí záleží na mnoha faktorech, jako jsou druh dřeviny, roční doba, skladování, velikost polen apod. Například dub schne v naštípaném stavu až dva roky podle sezóny. Navíc by se měl předtím vyluhovat deštěm od silic, kterých obsahuje hodně. To trvá také rok až dva a musí ležet naštípaný venku tak aby na štěpnou hranu pršelo.
JAK POZNÁM SUCHÉ DŘEVO
Vlhkost je rozhodující pro levné topení
Pokud topíte čerstvým nebo nedosušeným dřevem, jako by jste si připlatili za dřevo až o 40% více. Navíc si ničíte topné těleso a komín.
Každých 10% vlhkosti navíc v kamnech zdraží nakoupený sypaný metr dřeva až o 90 Kč – náklady na vyšší opotřebení nepočítaje!!!
Jak poznám suché dřevo
- DŘEVO K OKAMŽITÉMU TOPENÍ POZNÁTE LEHCE. Nevypadá tak hezky jako dřevo nedosušené, má na řezu mnoho prasklin. Nedosušené dřevo má pěknou žlutou barvu a vypadá lépe než dřevo suché.
- Neznalí zákazníci se domnívají, že ideální dřevo je krásně žluté bez trhlin, bez znečištění vlivem počasí, bez jakékoliv vady na povrchu. To je ale omyl! Na pohled krásné dřevo znamená, že bylo nedávno naštípané a nebylo naštípané skladováno dostatečně dlouho. Na takovém dříví nenaleznete žádné trhliny, zaprášení, zšednutí sluncem, ani stopu po plísni.
- Správně suché dřevo musí při poklepání „zvonit“. Suché jde také bez problému zapálit, nemusíte roztápět měkkým, nebo naštípanými slabými poleny. Stačí pár třísek a malý kousek třeba Pepa.
Předsušené dřevo
BEZ MĚŘENÍ JE PRAKTICKY NEMOŽNÉ URČIT VLHKOST, KTERÁ MÁ ZÁSADNÍ VLIV NA EKONOMIKU VYTÁPĚNÍ. Okem nepoznáte, zda je čerstvé nebo skoro dosušené. Jedinou možností je poleno rozštípnout a změřit uprostřed vlhkoměrem.
Suché dřevo je ve výsledku levnější než topení lacinějším mokrým dřevem nebo nejisté vlhkosti
Koupí sušeného dřeva s garantovanou vlhkostí pod 20%:
- Získáte až o 40% více tepla jako ze stejného množství nedosušeného dřeva
- Nezničíte si krb, kotel, kamna
- Suché dřevo snadno zapálíte. Bez roztápění měkkým dřeven, nebo štípáním tenkých polínek. Stačí pár třísek posbíraných z Woodbagu a malý kousek PePa
- Máte vždy čisté sklo na krbu či kamnech
- Nevoláte tak často kominíka
- Ušetříte investici do velkého kvalitního dřevníku,
- Budete mít malý dřevník u domu a nebudete ve sněhu přemisťovat dřevo ze vzdálenějších dřevníků, stačí si u nás suché včas zarezervovat
- Neztratíte místo na pozemku
- Neplatíte za dvouleté zásoby nemalé peníze předem, aniž byste je mohli použít pro potřebnější investice ani uložit na úrok.
- Spalování suchého dřeva je šetrné k přírodě i sousedům
Srovnávací tabulka Suché vlhkost 15%
Čerstvé vlhkost 55%
1 prms vydá energii 4755 MJ 3100 MJ Abych dosáhl stejného množství tepla protopím včetně ztráty zadehtováním celkem:
1 prms 1,6 prms Toto množství dřeva mě bude stát 1.347 Kč 1. 760 Kč Oproti suchému způsobí tepelná ztráta zadehtováním tělesa odhadem
0% 2,5% Náklady na vyšší opotřebení soustavy a kominíka 0 Kč liší se dle ceny topného tělesa
Suché a mokré se liší na první pohled
Mokré je tak krááásné, ale nezahřeje, nezdravě dýmí a ničí topidlo, komín. Navíc špiní sklo krbu.
Suché poleno je plné energie. Nese stopy dlouhého skladování, má praskliny.
JAK SE NENECHAT OŠIDIT
- Trvejte předem na informaci o procentech vlhkosti a potvrzení, že není přimíchána příměs. Pokud je odpověď neurčitá (předsušené, dva roky staré, je to směs tvrdého dřeva, atd.), raději jděte jinam.
- Nespoléhejte na slovní informace. Před zaplacením nebo sklopením dřeva u Vás si dřevo nechejte po rozštípnutí polene změřit vlhkoměrem.
- Pozor na „suché“ dřevo z Ukrajiny nebo Rumunska. Je většinou narychlo povrchově sušené a po rozštípnutí změříte, že je vlhké. Nepochází z obnovovaných lesů s kontrolovaným certifikátem PEFC, jde o drancování naší planety.
- Kupte si vlastní vlhkoměr v hobymarketu – stojí pár stokorun. Jeho pomocí si budete moci dřevo před nákupem zkontrolovat a pokud sušíte doma, víte, čím už můžete topit. Bohatě se to vyplatí.
- Nekupujte akát nebo s tlustou kůrou s rozdílem menším jak 100 Kč od buku nebo habru. Dubu se raději vyhněte úplně, protože kromě tlusté kůry navíc obsahuje dehtující třísloviny, které se musí vyplavovat 2 roky uložením rozštípaného dřeva na dešti a pak teprve sušit, jinak skončí na skle krbu, topném tělese a v komíně.
OBVYKLÉ TRIKY NĚKTERÝCH PRODEJCŮ
Jsou důvodem, proč lidé často topí nedosušeným nebo nevýhřevným dřevem:
- Prodejce uvádí, že má již rok nebo dva dřevo na skladě. Tento argument je zavádějící. Dřevo v kládách na dešti dříve shnije, nežli by vyschlo. Naštípáním pár týdnů před dodávkou se to nezmění. Dřevo reálně začíná vysychat až otevřením kmene, naštípáním a správným uložením.
- Prodejce tvrdí, že je dřevo předsušené a že Vám do zimy doschne. Zamlžuje tak skutečnost, že nakonec budete topit vlhkým, které sice „krásně hoří“ ale vyrobí málo tepla.
- Pozor na produkty označované jako SMĚS TVRDÉHO DŘEVA. Do vysokovýhřevných dřevin jako např. buk přidávají trochu olše nebo jiné nízkovýhřevné listnáče. Laik to v naštípaném stavu zpravidla nepozná.
- Prodejce uvede např. max podíl příměsi 3%. To vypadá jako zanedbatelné, ale v praxi je pak příměsi více a není možné její množství zkontrolovat.
VÝHODY TOPENÍ DŘEVEM
V poslední době jsme svědky zvyšujícího se podílu dřeva jako primárního zdroje energie i v rozvinutých zemích, a to jako důsledek všeobecného růstu cen energií, které nutí mnoho lidí (domácností) nejenom v nižších příjmových kategoriích k návratu ke dřevu jako zdroji tepelné energie pro své obydlí, dále pak trendu zvyšujícího se podílu na vytápění lidských obydlí krbovými vložkami,dřevozplynujícími kotli apod., které se pro svoji současnou efektivnost při spalování a velký pokrok ve svém vývoji jeví jako velmi výhodný doplněk k hlavnímu zdroji tepelné energie (např. zemní plyn, uhlí a jeho typy, elektrická energie, topné oleje apod.). V mnoha případech jej zcela nahradí.
TVRDÉ DŘEVO
Většinou z listnatých stromů, stabilní a dlouhotrvající oheň. K topení je vhodnější než dřevo měkké.
Bukové dřevo, habrové, akátové a jasanové
- Tvrdé dřeviny s vysokou výhřevností
- Mají hladkou a tenkou kůru
- Rychle vysychají, mají málo tříslovin zanášejících krby a komíny
- Lehce se zapalují, hoří sálavým plamenem a zanechávají množství žhavých uhlíků, ze kterých dlouhou dobu sálá příjemné teplo.
Dubové dřevo
- Má vysokou výhřevnost, hoří pomalu, klidným plamenem
- Hůře se zapaluje
- Má vysoký obsah tříslovin, které je potřeba nechat vyplavit na dešti.
- Má tlustou kůru (méně dřeva)
MĚKKÉ DŘEVO
Pochází nejčastěji z jehličnatých stromů. Rychle hoří, kouří a při hoření z něj odlétávají jiskry. Jako dřevo na topení není moc vhodné. Nejvhodnější je pro vytváření třísek, protože poskytuje rychlý a krátký žár.
Tabulka objemových hmotností a výhřevnosti palivového dřeva
| vlhkost | suché do 20% | čerstvé 45-50% |
| Dřevina | kWh/PRMS | kWh/PRMS |
| Javor | 1425 | 713 |
| Bříza | 1425 | 713 |
| Dub | 1575 | 788 |
| Olše | 1125 | 563 |
| Jasan | 1575 | 788 |
| Smrk | 1200 | 600 |
| Borovice | 1275 | 638 |
| Modřín | 1275 | 638 |
| Topol | 1050 | 525 |
| Buk | 1575 | 788 |
| Habr | 1650 | 825 |
| Jedle | 1125 | 563 |
| Jilm | 1425 | 713 |
| Vrba | 1050 | 525 |
PRMS – Prostorový metr sypaný.
Srovnání nákladů na vytápění
Náklady na vytápění a ohřev vody různými zdroji, za rok pro objekt 405m3
Dřevo je nejlevnější palivo. Patří mezi obnovitelné zdroje, neuvolňuje tolik škodlivin, jako např. uhlí.
Skladování dřeva a vysychání dřeva
Palivové dříví se má před použitím 2 až 3 roky skladovat na vzduchu, chráněné před deštěm a vlhkostí. Pak se spaluje s minimálním množstvím škodlivin při vysoké výhřevnosti. Palivové dříví se skladuje nejlépe pod převislou střechou nebo ve vzdušném dřevníku. Nejlépe je ukládat na sebe vrstvy polen křížem.
Čerstvě poražené dřevo nepatří do sklepa. Tam se nemůže vysušit, spíše provlhne. Jen úplně vysušené dřevo se může skladovat v dobře větraném sklepě. Palivové dřevo se nikdy nesmí balit do plastikových fólií. Dřevo potřebuje k vysušení vítr a vzduch.
MĚŘENÍ OBJEMU DŘEVA
Při prodeji palivového dříví se nejčastěji setkáváme s jednotkou prostorový metr rovnaný (Prmr), což je prostor s rozměry 1x1x1m, ve kterém jsou vyskládaná jednotlivá polena či štípané dřevo. Při tomto způsobu je do konečné ceny výrazně promítnuta poměrně časově náročná práce při skládání dřeva.
Pro měření množství dodávaného palivového dříví je proto nejčastěji používána jednotka prostorový metr sypaný (Prms), což je neurovnaný, volně dřevem nasypaný prostor s rozměry 1x1x1m.
Doporučujeme si před složením dřeva přeměřit skutečný objem, necheme na nikoho házet špínu ale setkali jsme i osobně že objem neodpovídal, což poznáte po uložení
Objemové jednotky
PRMR – prostorový metr rovnaný
Prostor objemu 1 m3, ve kterém jsou vyskládaná a narovnaná polínka krychle obsahuje 60-70% dřeva
PRMS – prostorový metr sypaný
Prostor o objemu 1 m3, ve kterém jsou volně nasypaná polínka.
Tabulka pro přepočet jednotek
| Složené dřevo prostorový-rovnaný metr (prm) | sypaný metr (prms) | |
| prm | 0.59 | 1 |
| prms | 1 | 1.7 |
DRUHY DŘEVA
Jako dřevo na topení se používá mnoho druhů. Dělí se na:
TVRDÉ DŘEVO
Většinou z listnatých stromů, stabilní a dlouhotrvající oheň. Na dřevo na topení je vhodnější než měkké.
BUKOVÉ DŘEVO, HABROVÉ, AKÁTOVÉ, JASANOVÉ
- tvrdé dřeviny s vysokou výhřevností (bukové dřevo 10 830, habr 10 970, akát 11 850, jasan 11 010 MJ na prostorový metr při vlhkosti 25%)
- mají hladkou a tenkou kůru – např. bukové dřevo má tedy „více“ dřeva než dub
- rychle vysychá, málo tříslovin zanášejících krby a komíny
- lehce se zapaluje, hoří sálavým plamenem a zanechávají množství žhavých uhlíků, ze kterých po dlouhou dobu sálá příjemné teplo
DUBOVÉ DŘEVO
- má vysokou výhřevnost, hoří pomalu, klidným plamenem
- hůře se zapaluje – kdysi byl dokonce používáno na brány, aby odolávaly zápalným šípům a v počátcích kosmonautiky jako tepelný štít na návratovém modulu raket
- vysoký obsah tříslovin, které je potřeba nechat vyplavit na dešti (ideálně 2 roky) a pak teprve naštípané sušit, jinak zanáší kamna a komíny a snižují jejich účinnost a životnost
- má tlustou kůru (méně dřeva)
MĚKKÉ DŘEVO
Pochází nejčastěji z jehličnatých stromů. Rychle hoří, kouří a při hoření z něj odlétají jiskry. Jako dřevo na topení nevhodné, nejvhodnější pro vytváření třísek, protože poskytuje rychlý a krátký žár.
SKLADOVÁNÍ DŘEVA
SKLADOVÁNÍ PALIVOVÉHO DŘEVA
Při sušení dřeva a zachovávání kvality hraje důležitou roli způsob skladování. Místo by mělo být kryté před deštěm, suché a dobře provzdušněné (ideálně venku v přístřešku beze stěn), a je dobré zamezit kontaktu s vlhkostí zespodu, např. postavením na paletu. Rychlost snižování vlhkosti dřeva je tedy přímo závislá na jeho uložení. Nemáte-li takové možnosti, vyplatí se vám připlatit si pár stokorun za dřevo sušené.
SPRÁVNÉ ZATÁPĚNÍ
Podívejte se na instruktážní video jak správně zatápět
- bez zbytečného kouře a zplodin
- bez roztápění
- bez rozzlobených sousedů
Jediné, co potřebujete je suché dřevo pod 20%, lépe 15% zbytkové vlhkosti
Zdroj: Článek byl převzat z https://www.drevo-olsinky.cz/o-dreve
